Přečtěte si

Z regionu

Kultura

Informace

Sport

Napsali nám

V tomto rozporu se po volbách ocitlo více zastupitelů. Mandátu zastupitele se již v Boskovicích vzdali například Jaroslav Vítek, který pracuje na finančním úřadě, a Jiří Pevný, jenž je zaměstnán na odboru výstavby boskovické radnice. Oba dali přednost svému zaměstnání, které se s prací zastupitele neslučuje. Za Vítka se již stal zastupitelem Tomáš Kindermann, prvním náhradníkem za Pevného je Josef Zelinka. Podobně se zachoval také tajemník blanenské radnice Josef Kupčík. „Mandát jsem složil jeden den po složení slibu zastupitele,“ uvedl.

Členem zastupitelstva a dokonce i rady města Blanska se po volbách stal také dosavadní přednosta okresního úřadu Lubomír Toufar. To však vylučuje zákon o okresních úřadech. „Zaujal jsem pozici, která se slučuje s volebním zákonem, jenž říká, že musím učinit krok, abych do tří měsíců tuto neslučitelnost vyřešil. Okresní úřad do tří měsíců po volbách skončí, takže tím to považuji za vyřešené,“ uvedl přednosta. Lubomír Toufar po zániku okresního úřadu přejde na nově vzniklý úřad v zastupování státu ve věcech majetkových. S touto funkcí by se jeho členství v zastupitelstvu vylučovat nemělo. „Rozhodl jsem se, že mandát zastupitele si ponechám. Problém neslučitelnosti funkcí se vyřeší do konce roku zánikem okresního úřadu,“ dodal přednosta.

„Při hodnocení situace na trhu práce za rok 2001 jsme předpokládali pokračování růstu nezaměstnanosti až k intervalu 8,9 - 9,1 procenta ke konci roku. Naše předpoklady byly správné. Na nárůst nezaměstnanosti mělo vliv především uzavření firmy Dipro Fabriks CZ Rájec - Jestřebí a prohlášení konkurzů na několik významných zaměstnavatelů v okrese,“ uvedl vedoucí odboru trhu práce Jiří Dvořák.

Se zhoršováním situace na trhu práce jde ruku v ruce i postupné snižování počtu volných pracovních míst, která hlásí zaměstnavatelé. Ke konci října jich bylo hlášeno 452, což představuje téměř deset uchazečů na jedno volné místo. Pro srovnání nejlépe jsou na tom s tímto ukazatelem v okrese Praha - západ, kde na jedno místo připadají necelí dva uchazeči, naopak nejhůř na Karvinsku, kde na jedno místo je sedmdesát uchazečů o zaměstnání. „Profesně je zájem o pracovníky obsluhy linek v elektrotechnickém průmyslu, dlouhodobě trvá zájem o obráběče kovů, obsluhu CNC a NC strojů, svářeče, šičky a švadleny,“ přiblížil Jiří Dvořák. Jsou však i profese jako pomocné práce v zemědělství, sezónní práce v lese, obšívání volantů, které nelze obsadit uchazeči o zaměstnání z České republiky. Na tyto práce pak nastupují cizinci, i když úřad práce nemá v žádném případě zájem zaměstnávat je na úkor domorodců.

Českým drahám na počátku letošního roku ubylo značné množství cestujících. Tento nepříjemný fakt zdůvodňuje Jiří Kotrman z obchodně provozního ředitelství ČD v Brně tím, že vlivem posilující české koruny a zlevnění pohonných hmot dávali lidé přednost individuální dopravě osobními automobily. „Podle dostupných podkladů za měsíc září a říjen se zdá, že se počet cestujících opět začíná srovnávat. Hlavním důvodem úbytku zákazníků nebylo zvýšení jízdného,“ domnívá se náměstek Kotrman.

„Velkou pozornost jsme věnovali zvláště regionální osobní dopravě, kde na mnoha tratích cestující pocítí změnu k lepšímu pokud jde o hustotu spojení,“ řekl dále Jiří Kotrman. Obecně lze říci, že objem vlakové dopravy se podle nového grafikonu zvyšuje o 4,7 procenta, spojení osobními vlaky v regionální dopravě naroste asi o 6 procent. Lidé, kteří cestují vlakem v rámci nejkratšího pásma do deseti kilometrů, zaplatí za obyčejnou jízdenku o korunu méně.

„Rok 2002 byl i pro Olešnici rokem povodně, která zůstane nesmazatelně zapsána v paměti možná celé jedné generace. Jsou tady lidé, kteří byli postiženi, i ti, kteří pomáhali,“ uvedl slavnostní večer starosta města Zdeněk Peša. Byl oblečený v hasičském stejnokroji, aby podtrhl zásluhy těch, kteří měli na likvidaci škod možná největší zásluhy. Olešničtí dobrovolní hasiči přitom nepomáhali po povodni jen ve svém městě, ale o měsíc později i v postižených Čechách.

Bronzové plakety obdrželi: za oblast kultury dlouholetá členka kulturní komise Jaroslava Člupková, za oblast sportu dlouholetý fotbalista, jehož zásluhou bylo před pěti lety obnoveno bruslení na kluzišti V Lukách, Pavel Peša, za spolkovou činnost, zejména ve fotbalovém klubu, Miloš Moravec, a rovněž za spolkovou činnost, především v Českém svazu chovatelů, Jaroslav Baka. Stříbrnou plaketou za oblast kultury zastupitelé ocenili vynikajícího a spolehlivého varhaníka v kostele sv. Vavřince Miroslava Blahu, za spolkovou činnost Sbor dobrovolných hasičů Olešnice, který tak obětavě pomáhal při povodni, za školství a zdravotnictví Jiřího Riegla, jenž byl téměř čtyři desetiletí praktickým lékařem v Olešnici, a za podíl na rozvoji města dlouholetého člena zastupitelstva města Radima Višinku. Za velkého aplausu plného sálu kulturního domu obdržel zlatou plaketu za podíl na rozvoji města starosta Zdeněk Peša, který Olešnici vede již devátým rokem. Zastupitelstvo ocenilo jeho zásluhy o to, že Olešnice získala významné postavení v okrese, v roce 1999 obdržela titul Vesnice roku, získala statut města, byla oceněna Evropskou cenou za rozvoj venkova a také že se významně podílel na obnově města po povodni.

Děkovné listy za pomoc při povodni převzali zástupci hasičských záchranných sborů, sborů dobrovolných hasičů, armády, krajského úřadu, Jihomoravské energetiky i plynárenské. Za objektivní informování veřejnosti obdržela děkovný list i redakce Boskovicka. Olešničtí dobrovolní hasiči dostali navíc ještě jeden dárek - přesnou repliku svého asi půldruhého století starého praporu. Původní prapor najde své čestné místo ve vznikajícím muzeu v Olešnici.

Součástí programu bylo také premiérové promítnutí šestadvacetiminutového filmu nazvaného Setkání s velkou vodou aneb olešnický zázrak obnovy. Film mapuje průběh pravděpodobně nejničivější povodně v dějinách města a jeho následnou obnovu. Po rozsvícení v sále bylo na tvářích některých přítomných vidět dojetí. Film končí slovy: „Město Olešnice se zotavilo ze všech ran způsobených povodní. Podařilo se mu to pouze a jenom díky nezměrné lidské solidaritě a pomoci mnoha lidí, institucí, měst a obcí. Za tuto pomoc děkujeme.“

„V ulici Milánovy vznikly nové domy, pro něž je třeba vydat kolaudační rozhodnutí. Název byl bez velkých diskusí doporučen zastupitelstvu ke schválení,“ řekl tajemník Martin Piňos s tím, že v této lokalitě bude třeba zakrátko hledat další názvy.

„Domov důchodců je koncipován jako pětipodlažní budova s kapacitou šedesáti lůžek a samostatným zázemím jako kuchyně, prádelna, kotelna a podobně. Tím, že navazuje na dům s pečovatelskou službou, se snižují náklady na stavbu,“ uvedl místostarosta Letovic Bohuslav Kuda. Projekt počítá se šestnácti jednolůžkovými, třinácti dvoulůžkovými a šesti třílůžkovými pokoji.

Předpokládané náklady na stavbu domova důchodců včetně vnitřního vybavení činí 76,5 milionu korun. Stavební část provádí firma MiTTaG Brno, na dodávku vnitřního vybavení proběhne samostatné výběrové řízení. Město Letovice v letošním roce získalo na stavbu od státu systémovou dotaci ve výši 9 milionů korun. „O dotaci ze státního rozpočtu usilujeme i na příští rok, budeme se snažit získat i podporu z rozpočtu Jihomoravského kraje. Město by na takovou stavbu, která je pro Letovice i region potřebná, samozřejmě nestačilo,“ řekl dále místostarosta s tím, že na finančních prostředcích závisí i termín dokončení celé stavby. Ten je plánován na listopad roku 2004. Letos by měl být dokončen suterén včetně stropu, hrubá stavba pak do konce června příštího roku.

Dům s pečovatelskou službou i vznikající domov důchodců zatím zřizuje město. „Byli bychom rádi, kdyby funkci zřizovatele převzal kraj. Minulé zastupitelstvo přijalo usnesení, že pokud bude zařízení kraj zřizovat, převede se na něj i majetek. Myslíme si, že stát, potažmo kraj, by se měl o tato zařízení jednotně postarat,“ dodal. Kraje totiž budou od počátku příštího roku zřizovat pouze ty subjekty, které byly příspěvkovými organizacemi okresního úřadu. Městům tato zařízení, i když jsou stejného charakteru, zůstávají, včetně povinnosti financování.

Krajská hygienická stanice (KHS) je podle příslušného zákona správním úřadem a bude mít územní pracoviště, pro náš okres se sídlem v Blansku. Tato územní pracoviště nemají právní subjektivitu, tvoří s vedením stanice jeden celek. „Krajské hygienické stanici náleží vydávat rozhodnutí a plnit úkoly státní správy v ochraně veřejného zdraví, vykonávat státní zdravotní dozor včetně státního zdravotního dozoru nad ochranou zdraví při práci, stanovovat opatření k zamezení vzniku infekčních nemocí, provádět hodnocení a řízení zdravotních rizik z hlediska prevence negativního ovlivňování zdravotního stavu obyvatelstva, kontrolovat a řídit místní programy ochrany a podpory veřejného zdraví,“ vyjmenoval dosavadní ředitel OHS Blansko a zároveň okresní hygienik Zdeněk Kachlík.

Zdravotní ústavy jsou zdravotnickými zařízeními příspěvkového charakteru, které si podle potřeby zřídí v okresech pobočky nebo detašovaná pracoviště. Je tudíž možné, že taková pobočka vznikne třeba i v Boskovicích, není ale vyloučeno, že v okrese takové detašované pracoviště nebude vůbec. „To záleží na řediteli tohoto ústavu. Bohužel ředitele ústavu ani krajské hygienické stanice dosud ministryně zdravotnictví nejmenovala, i když konkurzní řízení již byla ukončena,“ podotkl dále Zdeněk Kachlík. Zdravotní ústav bude mít v náplni činnosti například vyšetřování a měření složek životního prostředí a pracovních podmínek, výrobků, vyšetřování biologického materiálu, monitorování zdravotního stavu obyvatelstva, faktorů životního prostředí, životních a pracovních podmínek, přípravu podkladů pro hodnocení a řízení zdravotních rizik, poskytování poradenských služeb, bude oprávněn sledovat trendy vývoje infekčních nemocí, nemocí z povolání a tak dále.

„O nový bazén usilujeme již hodně dlouho. Vodoléčba je dost významnou součástí rehabilitace postižených dětí a doposud jsme si pro tyto účely museli pronajímat městský bazén. V léčebně sice bazének máme, ale je malý a prosakuje. Sehnat peníze bylo velmi těžké, ale hodně nám pomohli poslanci Karas, Krása a ministr Škromach, kteří naši léčebnu již několikrát navštívili,“ uvedla ředitelka léčebny Jana Lukešová.

Na vybudování bazénu dostala léčebna cílenou dotaci ve výši 1,4 milionu od ministerstva financí. Peníze musí být prostavěny do patnáctého prosince, takže bylo nutné vpustit zedníky do budovy za plného provozu léčebny. Na to, aby byl tento termín přesně dodržen a výsledek snažení řemeslníků byl bez nejmenší vady, bedlivě dohlíží vrchní sestra a správcová léčebny v jedné osobě, Dagmar Slavíková, která hlídá doslova každý jejich krok. „Teprve teď v průběhu stavby vidíme, že některé detaily bude oproti projektu nutné trochu doladit, aby v budoucnu nebyly problémy například s tím, že kvůli úzkým dveřím nebo nevhodně postavené zídce nemohou sestřičky projet s kočárkem. Určitě je lepší postavit hned napoprvé dobře než hotové bourat,“ okomentovala smysl svého snažení. Bazén, který postiženým dětem začne sloužit od nového roku, bude vybaven vířivkou, perličkovou koupelí a masážními tryskami.

Nutnost zřízení přistávací plochy pro vrtulníky záchranné služby vyvstávala v Blansku opakovaně už řadu let. „Ve městě ani v okolí není plocha, která by svými parametry odpovídala příslušným požadavkům. Vrtulníky tak přistávaly i na školním hřišti, což přinášelo velké komplikace. Největší potíže se objevovaly při potřebě rychlé přepravy v době od soumraku do svítání, kdy piloti vrtulníků přistávali za velmi improvizovaných podmínek na vlastní riziko,“ uvedla ředitelka ZZS Ilona Rybářová. Tento problém by měl nový heliport vyřešit, protože je vybaven různými druhy světelných zařízení tak, aby mohl sloužit i v nočních hodinách. Zásahy letecké záchranné služby jsou realizovány jako primární, což obnáší přistání co nejblíže místu, kde došlo k náhlé poruše zdraví, a sekundární, kdy musí být pacient neprodleně převezen z nemocnic okresu na specializovaná pracoviště v republice. Nový heliport nebude sloužit pouze potřebám zdravotnické záchranky, ale bude součástí integrovaného záchranného systému. V případě nutnosti zde budou přistávat i vrtulníky hasičů a policie.

Opoždění stavby způsobily tahanice kolem umístění heliportu. „Majitelé sousedního pozemku podali stížnost na zvýšenou hladinu hluku, která by provoz heliportu provázela. Jejich námitky však ministerstvo dopravy na základě hlukové studie označilo jako neopodstatněné,“ řekla Ilona Rybářová.

Z celkem 630 pozvaných branců se jich tak odvodům podrobilo 577. Z toho 224 (39 procent) bylo odvedeno bez omezení a 124 (21 procent) s omezením, kterým může být například zraková vada. Odročeno bylo 97 branců (17 procent). Tito měli různé problémy jako potíže s páteří, čerstvě zlomenou ruku a podobně, a je u nich předpoklad, že budou ještě odvedeni. Trvale neschopnými pro výkon vojenské služby bylo uznáno 132 branců (23 procent)

Ferdinand Šnejdrla předpokládá, že branci nebudou muset k odvodům jezdit až do Vyškova. Odvody by měly v budoucnu probíhat v rámci obcí s pověřenou působností, nikoliv okresů. „Pokud si k tomu tedy v Boskovicích a v Blansku vytvoří podmínky, přijede jako předseda odvodní komise zástupce ÚVS z Vyškova a odvody budou moci probíhat v těchto městech. Nově bude lékaře k odvodům zajišťovat kraj,“ řekl k tomu náčelník.

Za vznikem filmu stojí práce osmi studentů oborů agropodnikání a obchodní akademie Národohospodářské školy v Boskovicích pod vedením Milady Hortové a pracovníků Muzea Boskovicka. Základem pětačtyřicetiminutového filmu jsou seminární práce studentů zpracované v rámci předmětu český jazyk a literatura, které jsou zaměřené na nejvýznamnější nemovité památky Boskovic od gotiky až po moderní architekturu. „Seminární práce poté studenti za pomoci pracovníků muzea převedli do podoby technických scénářů. Všech pět dokumentů spojuje postava moderátora (poutníka), který městem prochází a seznamuje diváky s nejzajímavějšími stavbami,“ přiblížil ředitel Muzea Boskovicka Přemysl Reibl s tím, že film je zaměřen více na architekturu než na historii. První záběry filmu byly natočeny v létě minulého roku, poslední záběr byl dotočen letos v říjnu.

Na práce ve střižně získalo muzeum grant nadace Open Society Fund. „Všechny další práce financovalo muzeum nebo se spolehlo na pomoc dobrovolníků,“ dodal ředitel Reibl.

Se svou prací studenti uspěli v krajském kole středoškolské odborné činnosti, kde v kategorii učební pomůcky získali druhé místo. „Se třemi scénáři se zúčastnili také celostátní soutěže Náchodská prima sezóna, kde v kategorii filmový scénář vybojovaly dvě studentky druhé místo s medailonem o židovském městě. Porota nám dále udělila dvě čestná uznání,“ podotkla Milada Hortová. Prozradila, že spolupráce studentů a muzea bude dále pokračovat. Dalším společným projektem by měl být literární průvodce Boskovickem a Blanenskem.

„To, že jsme se stali absolutním vítězem je pro nás pozvánkou do národního finále Trampské porty do Ústí nad Labem. Ocenění má pro nás o to větší hodnotu, že letos to bylo naposledy, co jsme se Brány mohli zúčastnit. V příštím roce už přesáhneme věkovou hranici osmnácti let,“ uvedl spokojený kapelník skupiny Michal Pernica, který má ve skupině na starosti ještě kytaru a zpěv. Skromně dodal, že konkurence letos nebyla tak velká, v minulosti ve finále Brány soutěžilo více kapel. Z oblastních předkol se do letošního finále probojovalo jedenáct skupin. Do Boskovic putoval ještě jeden vavřín - ve stejné kategorii se na třetím místě umístila skupina Proč ne. Odborná devítičlenná porota byla složená z muzikantů a představitelů České tábornické unie, která také celou soutěž pořádala.

Šest mladých zpěváků a hudebníků Na větvi spolu hraje už pět let. První krůčky jejich kapely vedl Pavel Těžký ze známé a úspěšné skupiny Trní, nyní se už o vše starají sami. „Hodně nám pomáhá Vlastimil Staněk, skládá nám i některé písničky,“ řekl dále Michal Pernica. Na větvi zkouší obvykle jedenkrát týdně v prostorách boskovického gymnázia.

Filmovou část megašou bude prezentovat především premiéra nového filmu Michala Grigy nazvaného Příběh vánoční. „Večernoje Bozako se jako již tradičně ponese v duchu Grigova nového filmu. Po gangsterském prvním ročníku a westernovém pokračování přichází bakalářský příběh z obyčejné domácnosti. Proto se návštěvníkům doporučuje příchod v domácím oděvu, nejlépe županu,“ připomíná jeden z pořadatelů, Tomáš Trumpeš.

Nejpestřejší hudební část budou reprezentovat tři skupiny interpretů. „Duo Krajíček - Král, tedy protagonisté známého KK Bandu, zahrají něco ze své tvorby v duchu akustického melodického jazzu,“ představil první z nich Tomáš Trumpeš. Soubor Ha Chucpa, který před pěti lety vznikl při Ha Divadle, se pokusí publiku prezentovat židovskou hudbu, jidiš a hebrejské písně. „Chucpa znamená drzost a podle nich je drzostí troufnout si navázat na téměř zaniklou tradici židovské kultury v Brně,“ přiblížil dále Tomáš Trumpeš s tím, že soubor tvoří členové Ha Divadla, studenti JAMU a brněnské konzervatoře, členové brněnské Židovské obce a další. Na závěr vystoupí brněnská kapela Budoár staré dámy, kterou si její příznivci určitě pamatují z letního festivalu Boskovice. Označuje se jako undergrunge s alternativní oblohou.

Pořadatelé byli doslova zaskočeni množstvím lidí, kteří od středy do neděle střídavě zaplňovali klub Ulita, sál kina i prostory blanenského městského klubu, kam se festival přestěhoval po předchozích třech ročnících uspořádaných v katolickém domě. Program festivalu byl napěchovaný filmy, besedami s cestovateli o jejich autentických zážitcích při cestách do míst, kam lidská noha vstupuje pouze zřídkakdy nebo vůbec, ale obsáhnul i dvě velmi netradiční sportovní klání pro silné povahy. Páteční noční „progulku“ po Blansku, která mimo jiné zahrnovala koupel v zatopeném lomu u železniční stanice, kde odvážlivce potrápila skupina potápěčů z Boskovic, absolvovalo téměř sto účastníků festivalu. Neméně náročný byl i Grena běh s pětilitrovým soudkem plným limonády na zádech do příkrého stoupání od železničního přejezdu na starém Blansku směrem na Hořice.

Součástí festivalu byl také již třetí ročník filmové soutěže Okem dobrodruha, kterou letos obeslali osmi nejvíce patnáctiminutovými snímky amatérští kameramani-cestovatelé. Pro porotu bylo velmi těžké vybrat tři nejlepší. Krásnou a nespoutanou přírodu představil divákům prostřednictvím filmových obrazů a veršů skotského básníka Roberta Burnse ve velmi povedeném filmu s názvem Skotsko Petr Baran z Brna, prostředí deštného pralesa takové, jaké je neznáme z produkce hollywoodských filmových společností, nafilmovali Vašek Lomič a Saša Ryvolová z Prahy. Třetí cenu získal film s názvem Na kole na Kolu, ve kterém líčí autor Vojtěch Zvěřina z Brna cyklistický výlet se svou přítelkyní na ruský poloostrov pomocí zvětšeniny mapy z atlasu světa.

O své zážitky se podělili s několika stovkami posluchačů Milan Daněk a Alena Žákovská, jinak též zakládající členové sdružení Horizont, kteří nedávno podnikli šestitýdenní putování po Nové Guineji ve stopách rakouského cestovatele a horolezce Heinricha Harrera. Velmi poutavé bylo i povídání boskovické rodačky a v současnosti naší nejúspěšnější horolezkyně Soni Boštíkové-Vomáčkové, která líčila své zážitky při výstupu na svou první osmitisícovku při expedici Makalu 1998.

I další ročník festivalu bude podle Milana Daňka z Horizontu plný atraktivních hostů. „Náměty budeme čerpat z ankety, ve které jsme návštěvníkům mimo jiné položili otázku, s jakou osobností by se chtěli setkat, co by se dalo na festivalu vylepšit,“ shrnul.

Mjr. Jindřich Varhánek (pro nás hasiče vždy Jindra) měl snad pro tuto práci již vrozené geny. Po získání elektrotechnického vzdělání si vyzkoušel několik profesí a v roce 1972 nastoupil k tehdejšímu Okresnímu veřejnému požárnímu útvaru v Blansku. Od takzvaného „mokrého“ hasiče se postupně propracoval na úsek zjišťování příčin požárů, kde působil celých 12 roků. Za tuto dobu šetřil stovky požárů a stal se tak svědkem mnoha lidských tragédií. Při své práci plně využíval všech svých znalostí, zejména pak v oblasti elektrotechniky, která byla jeho celoživotním koníčkem. V malém „verštatu“, jak říkal pracovnímu stolku ve svém bytě, vymýšlel a sestrojoval různé drobnůstky, a tak nás udivoval radiopřijímačem velikosti krabičky od zápalek a dalšími kuriozitami. Jako vyšetřovák byl mjr. Varhánek nesmírně hloubavý, nekompromisní, ale zejména spravedlivý. Všemožně se snažil, aby příčina vzniku požáru byla stanovena jednoznačně a aby byl vždy odhalen pravý viník. Pro svou vysokou profesionalitu a ochotu podělit se s kolegy o své znalosti se stal uznávaným hasičským odborníkem v Jihomoravském kraji a byl oblíbený i mezi příslušníky Policie ČR, se kterými při zjišťování příčin požárů spolupracoval. Většinu volného času trávil na své zahrádce, kde vylepšoval a zdokonaloval malou chatku. Po některých drobnějších zdravotních problémech však v roce 2000 odešel ze zaměstnání a chtěl se plně věnovat svým koníčkům. Jeho největším koníčkem se stala vnučka Terezka, která si lepšího dědečka nemohla přát. Brzy po odchodu ze zaměstnání se však u Jindry projevila zákeřná choroba. I tehdy se snažil „přijít věci na kloub“, neponechat nic náhodě. Bohužel, tato oblast byla již nad jeho síly.

   Zase se o krůček přiblížilo členství České republiky v EU. Ve společenství, do kterého chceme vstoupit, se setkáme s příslušníky dalších 24 států. Také s Němci. Německo patří k jeho největším a ekonomicky nejsilnějším státům. Spolu s Francií bylo od počátku hnací silou evropského sdružování. Máme s ním nejdelší hranici a udržujeme s ním nejčilejší obchodní kontakty. Spolu s angličtinou je znalost německého jazyka nejčastější jazykovou vybaveností našich občanů. A přece není mezi námi všechno tak, jak má mezi dobrými přáteli a sousedy být. Alespoň se mi tak zdá, listuji-li našimi deníky nebo poslouchám-li některé naše politiky. Odsun sudetských Němců, Benešovy dekrety. Činy v minulosti, které nejsme schopni v našich vztazích překonat.

„Plán jsme nesplnili i proto, že jsme prohráli čtyři domácí utkání. Hlavně první podzimní zápasy byly hrozné,“ začal pomalu hodnotit úvodní část Jan Koďousek.

Co dlouholetého činovníka klubu hodně mrzí, je chybějící bojovnost na těžších terénech. „Kunštát byl známý tím, že vždycky hrál bojovný fotbal, dost náročný na fyzičku. Teď i na špatných terénech kluci chtěli hrát technicky. Mohu říct, že někteří zkušení hráči mě zklamali. Neodváděli takové výkony, jaké jsme očekávali.“

Rozjeté mužstvo může jedině mrzet, že podzimní část skončila. „Přesně tak, zvláště když jsme měli hrát dvakrát doma. V posledních kolech začal kluky fotbal znovu bavit. A o to mi jde především,“ mohl být po této stránce spokojený kouč, kterého v průběhu sezóny ukonejšil návrat několika hráčů. Kádr Blanska byl totiž hrozně úzký. „Tím, že se vrátili kluci po zranění a některým vypršeli tresty, jsem měl čtrnáct hráčů. S nimi se už fotbal dá hrát. Ovšem stále trvám na tom, že kádr je úzký. A to navíc několika hráčům končí hostování. Doufám, že i za této složité situace vše dobře dopadne a my budeme pokračovat v rozdělané práci i na jaře.“

SK Minerva Boskovice - HC Žraloci Vyškov 2:4 (1:0, 1:2, 0:2), branky: 20. Mazouch (Vojáček), 27. Juřík (Tománek) - 28. Dobeš, 39. Houdek, 44. Mihola, 57. Vacek. Vyloučení: 3:6, bez využití.

Celek z Vyškova, v jehož řadách se proháněli hráči dříve působící v Boskovicích Dobeš, Kovařík a Koutný, si dovolil luxus v podobě nasazení pouze tří hráčských pětek. Vítězstvím si byl zcela jist, zvláště když v domácím prostředí nasázel svému soupeři devatenáct gólů. Proto musel být hodně zaskočen, když domácí vyrukovali s vynikající obranou své modré čáry. Když už útočníky Vyškova pustili před branku, ti si nevěděli rady s pohotovým Benešem. A tak dali o sobě vědět domácí. Po menším ostřelování branky Svobody se po přihrávce Vojáčka prosadil půl minuty před koncem třetiny Mazouch.

Ještě větší šok pro hosty znamenala druhá branka z hole Juříka. Naštěstí díky kontaktnímu gólu Dobeše nebyl tak velký. „Domácí hrají dobře, navíc skvěle chytá Beneš,“ pronesl na adresu boskovického týmu Robert Kovařík. Určitě spokojený, když na konci druhé třetiny vyrovnal se štěstím Houdek. Puk se totiž k němu dostal po srážce Pekra s rozhodčím v útočném pásmu. „Hráli jsme to, co jsme chtěli. Dařilo se nám udržet střední pásmo, obdržené góly byly víceméně náhodné,“ pochválil svěřence trenér Petr Šebek.

Za nerozhodného stavu se tak ve druhé půli začínalo od začátku. Blansko si vypracovalo osmibodový náskok, o něj ale brzy přišlo. Soupeř šel do závěrečné části šťastnější z vedení o čtyři body. V posledním dějství však přišly velké chvíle podkošového hráče Blanska Miloše Krepse. V předchozích minutách sbíral především míče při doskocích, v závěrečné čtvrtině k tomu navíc přidal důležité body, třeba z efektního zasmečování. Když byl navíc neomylný při střelbě trestných hodů, vypracovalo si Blansko několikabodový náskok, který zkušeně v závěrečných minutách udrželo. „Milošovi se moc nedařilo ve druhé a třetí čtvrtině. Chtěl jsem ho vystřídat, aby si odpočinul. Nakonec jsem rád, že jsem ho na hřišti nechal, dopadlo to skvěle,“ pochválil pivota jeho trenér, kterého docela tvrdé utkání nezaskočilo. „Počítali jsme s tím. Ovšem netušil jsem, že komplikace budou tak velké. Jsem rád, že jsme zápas zvládli,“ dodal Antonín Zezula.

Zajímavý zápas je připraven pro blanenské basketbalové fanoušky. V utkání 3. kola Českého poháru přivítá celek Blanska na své palubovce vedoucí tým NBL BVV Brno. Zápas se odehraje buď tento pátek od 18 hodin nebo 22. prosince v 10.30 hodin. (V době uzávěrky nebylo známo.)

„V České republice jsme poprvé, využili jsme pozvánky k účasti na světový pohár. Chceme se tady hlavně učit. Ten rozdíl mezi japonskou a českou kolovou je totiž obrovský. Především v technice a síle,“ za oba hráče pronesl Tošimitida. Samotný trénink pak prokázal nedostatky ve hře „žáčků“ z Japonska, které zdobila pouze velká rychlost. Na světovém poháru obsadili poslední, dvanácté místo.

Až na sedmém místě skončila jednička Svitávky P. Loskot s R. Hasoněm. „Kluci hráli v nejtěžší skupině, ve které narazili na pozdější vítěze Schallerta se Schneiderem. Celý turnaj byl nesmírně zajímavý a navíc krásně udělaný,“ popsal Světový pohár trenér Svitávky Pavel Loskot. Dle jeho slov má jeho dvojice i přes sedmou příčku šanci probojovat se do závěrečného finále. I když na poslední turnaj nepojede. „Při dobré konstelaci bychom mohli obsadit i v celkovém pořadí sedmé místo. Snad to klukům vyjde.“

Ač lídr pravicové KDU-ČSL, spojil své síly naprosto bezostyšně se zástupci a potažmo zastupiteli místní organizace KSČM, a již před volbami jim nabídl, že je připraven společně s nimi řídit obec. Domníval se zřejmě, že tak jak bývalo v „rudé“ Svitávce zvykem, nebude třeba se s nikým jiným domlouvat. Společnými silami pak „přesvědčivými“ argumenty (plat neuvolněného místostarosty dle veřejných tabulek může činit až cca 15 tisíc korun měsíčně) převážili hlas nynějšího místostarosty pana Hanáka na svoji stranu. K zamyšlení je fakt, že tento nezávislý zastupitel kandidující na kandidátce ČSSD sestavené z rodinných příslušníků pana Švába se po svém zvolení netajil tím, že bývalého starostu za žádných okolností nepodpoří. To potvrdil na prvních koaličních jednáních, kde přislíbil podporu koalici ODS a nezávislých kandidátů. Výše uvedené argumenty však asi byly silnější než dříve dané slovo. (Mezi tím však pan Šváb ještě stihl pro jistotu nabídnout křeslo místostarosty zastupiteli z řad nezávislých kandidátů, který je však čestně odmítl.)